Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poruchy hlasu je souhrnné označení pro pociťované potíže s výškou, hlasitostí, tónem a dalšími vlastnostmi hlasu. Poruchy hlasu mohou postihovat různé oblasti hlasového ústrojí a mohou mít různé příčiny. Jednou z mnoha příčin může být nesprávná technika dýchání (tj. nesprávné používání dýchacích svalů). Při laryngitidě (zánětu sliznice hrtanu) může člověk ochraptět. Poruchy hlasu všek mohou být způsobeny i přetěžováním hlasivek, nesprávnou hlasovou technikou a mnoha dalšími příčinami. Viz také porucha, hlasivky.

Hlasové ústrojí neboli hlasový aparát je souhrnné označení pro některé anatomické struktury, které se u člověka podílejí na tvorbě hlasu a řeči. Konkrétně jsou to hrtan (a v něm se nacházející hlasivky), dále hltan, zuby, jazyk a rty. V širším slova smyslu se do hlasového ústrojí řadí i ústní dutina a nosní dutina, a dokonce i vedlejší nosní dutiny. Viz také hlasivky, artikulace.

Nemoc podléhající povinnému hlášení (angl. notifiable disease) je nemoc, která podle zákonných požadavků musí být hlášena orgánům ochrany veřejného zdraví, a to co možná nejdříve po stanovení diagnózy. Jedná se o některá infekční onemocnění, která jsou obvykle vysoce nakažlivá a/nebo vysoce nebezpečná. Mezi nemoci podléhající povinnému hlášení se řadí například chřipka, tuberkulóza, některé sexuálně přenosné infekce (včetně syfilis a HIV), cholera, břišní tyfus, salmonelóza, shigelóza, tularemie, bartonelóza, listerióza, tetanus, záškrt, černý kašel, spála, invazivní meningokoková onemocnění, erysipel, syndrom toxického šoku, chlamydiové infekce, trichomoniáza, lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, žlutá zimnice, plané neštovice, pásový opar, opičí neštovice, spalničky, zarděnky, virová hepatitida A, virová hepatitida B, virová hepatitida C, virová hepatitida E, onemocnění cytomegalovirem a virem Zika, příušnice, leishmanióza, toxoplazmóza, svrab, COVID-19, invazivní pneumokoková onemocnění apod. (výčet není zdaleka úplný). Hlášení přenosných nemocí orgánům ochrany veřejného zdraví je bohužel často neúplné. Důvody mohou být různé: někdy je to diagnostická nepřesnost, jindy snaha pacientů zatajit výskyt onemocnění, která mají společenské stigma (to se týká zejména sexuálně přenosných infekcí), případně i nezájem nebo přílišná vytíženost lékařů. Přesto je hlášení výskytu infekčních nemocí nesmírně důležité. Poskytuje totiž výchozí bod pro vyšetřování případné neúspěšnosti preventivních opatření, jako je očkování, pro vysledování zdrojů infekce, popis geografického výskytu infekce a pro různé další účely (v závislosti na konkrétní nemoci).

Hlasivky (lat. glottis) jsou specializovaná struktura v hrtanu, která u člověka slouží k tvorbě hlasu. Klouby a svaly hrtanu mohou mj. měnit šířku hlasivkové štěrbiny (rima glottidis). Ta se může otevírat a zavírat, zatímco hlasové řasy (plicae vocales) vibrují ve vydechovaném proudu vzduchu – a lidské ucho tyto vibrace vnímá jako tóny. Podle toho, jak napjaté jsou hlasové řasy a do jaké míry je otevřená hlasivková štěrbina, má vznikající tón (při zpěvu nebo během řeči) různou výšku. Čím silnější je napětí hlasových řas, tím je tón vyšší. Odvozené přídavné jméno je hlasivkový. Obrázek: Hlasivky – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.